Píše se den druhý - 4.září ( Septembra ) 2008

Vstávám s dostatečným předstihem, abych se stihl nasnídat a eventuelně bloudit při hledání velitelského centra :-)

Tak. I když jsem se ještě neprokousal (respektive byl línej) fotkama, rád sem hodím alespoň nějaký anglický postřeh.

Poslední dobou se mi vůbec nechtělo sem psát. Když už jsem si chvíli našel, tak se mi prostě nechtělo všechno ventilovat, i když mi to přijde škoda, protože se k zážitkům rád vracím.

Aspoň se tedy podělím o zážitky z víkendu.

Den třetí - Ze Slovinska přes Misurinu do Matrei

Noc byla opět zajímavá, ovšem řádění přírody přestalo kolem třetí ráno, takže od té doby jsem se přestal budit a mohl celkem v klidu spát. Co bych málem zapomněl zmínit - v noci dokonce padaly i kroupy :-)

Ráno je ve znamení ještě veselejším, než to předchozí, protože na nás při balení stanů pokukuje i sluníčko.

Den druhý - Grossglockner Hochalpenstrasse, Predel, Slovinsko

Pro upřesnění předchozího dne - večer jsme dorazili do kempu, zaparkovali motorky a snědli nějakou housku. Po housce jsme se vydali ochutnat "cizorodý" tekutý chléb. Dopíjíme druhý kousek a začíná kapat. Určitě jen nějaká horská přeháňka, s deštěm jsme přeci počítali dle předpovědi. Po chviličce déšť houstne až skoro lije. Rozhodnem se tedy session ukončit a ještě neumytí se za prudkého deště vrháme do spacáků. Jeden člen dokonce obdivuhodně připoutal celtu k motorce a spal tak...fuf.

- Den první - Cesta

Vstávám v 6 ráno. Ač bych ještě dlouuho spal, panuje ve mě pocit, který mě z postele zvedá relativně hned (kéž by každé ráno bylo takové). Dávám si kafe, panikařím co jsem zapomněl, ale co, to hlavní mám, zbytek vem čert :-)

Tak si přijdu, že to nestíhám. Suzi je sice už napakovaná, ale já nervózní jak sáňky v létě. Ještě dolaďuju pár detailů, musím pod sprchu a rád bych šel co nejdřív spát :-)

Takže se nebudu vykecávat a do pondělí se loučím. V neděli počítám budu tuhej, takže nejdřív tak, s náloží pěkných fotek.

Na závěr přikládám chuděru naloženou Suzi.

Tak, dneska jsem se konečně psychicky rozhodl, že do toho jdu. Ač neuvidím kluky na LANce, která bude poslední, což je škoda vzhledem k vzpomínkám, které na ní máme, víc bych asi litoval nejet, neprotáhnout se, nevypnout na chvíli mozek... jé jak já se těším. Z původně slušného počtu lidí další kousky upadají. Někteří kvůli volnu, jiní kvůli práci :-) Ale

Všechno začalo pátkem, kdy jsem z práce utekl o nějakou půlhodinu dřív, abych stihl autobus a byl dřív doma.