Po Suzuki GS500E, výborné motorce, přišel čas výměny za stroj jiný, cestovatelsky vhodnější. Mým snem bylo BMW F800GS. Cestovatelská ikona bez vyčnívajících válců. Za nemalé peníze byla doma. Příjemně vybavená bočními hliníkovými kufry, padáky, chrániči citlivých kovů, rukou, výhřev rukou apod. Jak je ale známo, člověk míní a život mění, ale asi to mělo tak být. Přišel náročný pracovní rok plný pracovních pohotovostí a tudíž i "domácích" víkendů. Nerad se cukám po městě a raději vyrazím o víkendu. No to ale taky nelze každý víkend a do toho ještě když je pracovně pohotvostní. Vzato kolem a kolem, přišel podzimní splín z nadcházející zimy, zvažování priorit a porovnávání najetých kilometrů. Prostě mé představy o kilometrovém náběhu po pořízení motocyklu za téměř čtvrt milionu byly značně odlišné. BMW jsem po zvážení dokoupení dalších prvků, náročného servisu apod. prodal. Myslel jsem, že s tímto finančně náročným koníčkem nadobro skončím. Ale nejde to. Jaro vzalo za své a tak se mi v březnu po nakonec dosti rychlé akci doma objevil Traktor. Své přezdívky dostál kvůli svému laděnovýfukovému zvuku od pana Lea Vinceho.
Je to krasavec z roku 2009, dovybavený velice šikovnými vychytávkami, od krytů všeho možného až po přídavná světla. Detailní profil má ZDE.
Pocity po již bezmála 6ti tisících kilometrech jsou jen dobré, oproti BMW lepší ochrana před větrem (obě mašiny s vyšším plexi), daleko plynulejší chod motor (nemusím tak dokolane pouštět spojku a zacházet s plynem na 1), výýýýrazně pohodlnější sedlo, ještě rok záruky a hlavně ta cena, která je o několik desítek tisíců pod cenou BMW.
